R O Z H L E D N A   C Í S A Ř E   F R.   J O S E F A   I.   N A   H O S T Ý N Ě

Vstup: zpoplatněný

Lokalita: vrchol Hostýna nad Bystřicí p.H.

Nadmořská výška: 735m

Celková výška: 15m

Výška vyhlídkové plošiny: 12m

Počet schodů: 63

Od svého nástupu na superiorský úřad na poutním Hostýně v roce 1887 se podnikavý páter Cibulka zabýval myšlenkou oživit pusté hostýnské temeno a postavit na něm rozhlednu s kaplí, která by se stala dominantou širokého okolí. Její podobu dokonce sám nakreslil a nechal zpracovat architektem. První písemný záznam o stavbě rozhledny říká, že dne 23.6. 1897 byla na nejvyšším bodu hory vyryta „první prsť“ k položení základu kaple Sv. kříže. Stavět se začalo okamžitě. Zdi byly už dosti vysoké, když v noci 29.7. udeřila na Hostýn velká vichřice. Bouřka, liják a zuřící severák novostavbu bohužel zcela zničily. Ani tato pohroma však neodradila pátera Cibulku od započatého díla a shánění sponzorů, takže už 4.8. mohl staviteli Ing. Václavu Wittnerovi z Olomouce odevzdat prvních asi 8.000 zl., které na stavbu věnovala slečna Marie Krausová. Stejnou částkou pak přispěl i sám Wittner. Celkový náklad na stavbu hostýnské rozhledny s kaplí Sv. Kříže činil nakonec asi 18.000 zl. U příležitosti čtyřdenních manévrů rakousko-uherské armády na Moravě navštívil Hostýn dne 1.9. 1897 císař František Josef I., který tu podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se jejího základního kamene, jenž byl ještě téhož dne posvěcen Dr. Antonínem Cyrilem Stojanem a vsazen do základů kaple. Císař na prosbu pátera Cibulky zároveň povolil, aby rozhledna nesla jeho jméno. Pískovcový základní kámen, situovaný na čelní straně věže, byl označen mramorovou deskou s nápisem „K poctě Sv. Kříže Pána našeho JEŽÍŠE KRISTA založeno při návštěvě císaře a krále FRANTIŠKA JOSEFA I. L. P. 1. IX. 1897.“ Otevření rozhledny 14.9. 1898 však již proběhlo bez velkých oslav kvůli náhlé smrti císařovy manželky Alžběty. Uskutečnila se pouze mše v kapli vedená páterem Cibulkou. Půdorys rozhledny tvoří dva nestejně velké kruhy zdiva z tvrdého hostýnského kamene. Větší půdorys má průměr kolem 7m, menší asi 3m. Tloušťka zdiva je 70-100cm. Vchod na rozhlednu je situován na severní straně věže, odkud vede točité železné schodiště do místnosti prvního hostýnského muzea a dále na vyhlídkovou terasu, která byla původně otevřená a nad její střechou čněla štíhlá dřevěná nadstavba ukončená malou věžičkou. Na ní se otáčel pozlacený obraz Panny Marie Hostýnské a nad ním zářil kříž. Výška zděné části rozhledny byla 12,1m, celková výška až po vrchol kříže byla 27m. Protože však dřevěná část vrchní nadstavby byla vlivem drsného horského počasí několikrát silně poškozena, takže hrozila zřícením, rozhodla 13.9. 1915 odborná komise o jejím odstranění. Socha a kříž byly sneseny a zůstala jen stříška nad terasou. Mezi lety 1957-1971 sloužila stavba jako retranslační stanice pro dálkový přenos televizního signálu a nebyla návštěvníkům přístupná. Tento stav trval až do 18.7. 1987, kdy mohli na rozhlednu opět vystoupit první turisté. Tehdy se také opětně změnil vzhled věže. Vyhlídkový prostor byl opatřen skleněnými okny a zakryt plochou střechou opatřenou kovovým zábradlím. V této podobě rozhledna oslavila i své stoleté jubileum. Na přelomu let 2002/2003 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce rozhledny za účelem jejího využívání jako důležitý bod integrovaného záchranného systému. Byl zpevněn její obvodový plášť, obnovena horní dřevěná nastavba včetně ocelové konstrukce a oken. V přízemí pod rozhlednou se nachází kaple Svatého kříže. Její vchod z čelní strany tvoří ručně kované železné dveře, které jsou dílem uměleckého kováře Skřehoty z Bystřice p.H. Uvnitř naproti dveří stojí oltář a nad ním pískovcová socha Panny Marie Bolestné a mramorový kříž. Ten zhotovil mistr Ferdinand Neumann z Kroměříže a osadil jej sem 22.6. 1898. Okrouhlá okna vyzdobil sklomalbou B. Škarda z Brna. Provoz rozhledny zajišťuje Matice Svatohostýnská, kde si lze domluvit vstup i mimo otevírací dobu.