R A D H O Š Ť
1.129 M.N.M.
Jeden z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Radhošť je koncovým vrcholem v Radhošťském hřbetu, oddělený od ostatních sedlem Pustevny. Jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku. Podle pověstí byl na Radhošti v pohanských dobách oslavován Radegast, slovanský bůh slunce, války a vítězství. Hora je spojena také s cyrilometodějskou tradicí a poutěmi. Na vrcholu Radhoště se nachází kamenný kříž (1805), kaple svatého Cyrila a Metoděje (1898), sousoší obou věrozvěstů (1931) a televizní vysílač. Kaple je nejvýše položenou církevní stavbou v ČR. Na hřebeni dále stojí hotel Radegast (1935), stanice Horské služby, 3 sjezdovky a socha Radegasta (1998). Radhošť je nejsnáze přístupný z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic, z Rožnova sem vyjíždí autobusy a je tu parkoviště s omezenou kapacitou. Hora Radhošť leží na rozvodí Baltského a Černého moře.
RADEGAST 1.106 m
Nachází se v hřebeni mezi Pustevnami a Radhoštěm. Na vrcholu stojí socha pohanského boha Radegasta. Radegast není vnímán jako samostatný vrchol, neboť nadmořská výška celého hřebene osciluje kolem 1100m. V rámci projektu Tisícovky zde byly vytyčeny celkem 3 tisícové vrcholy, a to u sochy, u sjezdovky a na horské louce, jež byly pojmenovány Radegast (1106m), Radegast - Z vrchol 1 (1100m) a Radegast - Z vrchol 2 (1099m).
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE
Rezervace se táhne po prudkých severních svazích Radhoště od Velké Polany po zelený turistický chodník při hřebeni, vyhlášena byla 1.1. 1955 a zaujímá plochu 144,93ha. Dříve na celém hřbetu Radhoště probíhala intenzivní pastva, jež měla vliv na stav okolních lesů. Kolem roku 1930 proběhlo umělé zalesnění hřebenových partií kosodřevinou. Před rozšířením rezervace v roce 1989 byly pod vrcholem provedeny ještě podsadby smrku pichlavého a borovice kleče. Souvislejší nahodilá těžba byla soustředěna na západním okraji po napadení kůrovcem v roce 1992. Péče o území nyní směřuje k postupnému odstranění nepůvodních dřevin, úpravě druhové skladby a doplnění chybějících dřevin přirozené druhové skladby. Dominantou bylinného patra nejvyšších poloh NPR je papratka horská, čípek objímavý, bika lesní, sedmikvítek evropský, kyseláč horský a druhy vysokobylinných niv, např. kamzičník rakouský, kýchavice bílá Lobelova či mléčivec alpský. Západokarpatský endemit, kyčelnice žláznatá, zde má nejvýše položenou lokalitu výskytu (1000 m.n.m.) v západní části Beskyd.
KAPLE SV. CYRILA A METODĚJE
Z historických zápisů a map víme, že nějaká dřevěná kaple stála na Radhošti už ve 2.pol. 18.stol. Stavbu nynější kaple sv. Cyrila a Metoděje navrhl roku 1881 člen frenštátské Občanské besedy Hynek Fiala. První veřejná sbírka vynesla 3,5tis. zl. Samotný papež Lev XIII. vysvětil pro budoucí kapli obraz Jana Sarkandera. V roce 1895 byl zakoupen triptych Adolfa Liebschera Valašská Madona a s ním se uskutečnila cesta po Čechách a Moravě, jež vynesla 7,5tis. zl. Základní kámen kaple byl vysvěcen 5.7. 1897. Pozemky k výstavbě darovali hrabě Rudolf Kinský a olomoucký biskup Theodor Kohn. Kamenná stavba románsko-byzantského stylu byla provedena prostějovskou firmou podle plánů architekta Skibinského. Kaple je vyzdobena bílým mramorovým cyrilometodějským oltářem a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Valašské Madony. Kaple je ozdobena 8 bočními okny, jejichž mozaiky zobrazují jednak výjevy ze života Cyrila a Metoděje, jednak sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava ve valašských krpcích. Dokončenou kapli vysvětil dne 11.9. 1898 olomoucký arcibiskup Theodor Kohn za přítomnosti cca 30 tisích věřících z Čech, Moravy, Slezska a Uher. Bohužel, aby stavitelé ušetřili, použili na stavbu kaple kámen z okolí vrcholu. Ten však není kvalitní a snadno nasává vlhkost, proto při delších deštích vznikaly v kapli louže. V letech 1924-1926 se proto přistoupilo k rozsáhlé rekonstrukci. Celá kaple byla omítnuta a pro lepší odolnost obložena dřevěným šindelem. Současně byla přistavěna dřevěná zvonice v řecko-uniatském stylu. Dne 5.7. 1927, u příležitosti 1100.výročí narození sv. Cyrila, byla kaple znovu vysvěcena.
SOUSOŠÍ SV. CYRILA A METODĚJE
Sousoší je dílem frenštátského sochaře Albína Poláška. Předání veřejnosti se uskutečnilo 5.7. 1931, v den svátku obou věrozvěstů v rámci Slovanské pouti. Duté sousoší, 2,6m vysoké a vážící 8t, je ulito z bronzu a zdvíhá se na žulovém podstavci vysokém 1,6m. Obráceno k východu pohlíží na Radegasta na protější vyvýšenině a vítá příchozí. Žilnaté ruce věrozvěstů ukazují, že oba jsou muži práce. Malý Radegast u jejich nohou je pak obrazem poraženého pohanství. V rozevřené knize, kterou drží Cyril, čteme hlaholským písmem počátek evangelia sv. Jana: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh“. Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Obě postavy, s obnaženými hlavami a v sandálech, jsou přesně rozlišeny a charakterizovány. Filosof Cyril mírně a soustředěně hledí ve svém mnišském hábitu, jeho tvář činí mladší dojem než Metoděje, již holohlavého, jenž s vyšším stářím dožil se také větších strastí. Jeho rysy jsou dramaticky vzrušené a jeví stopy bolestí, jichž zůstal Cyril předčasnou svou smrtí (ve 42 letech) ušetřen. Také arcibiskupská hodnost Metodějova vyznačena jest bohatším rouchem. Přítomnost věrozvěstů na Radhošti je sice pouze mýtická, avšak značně zakořeněná. Na místě, kde nyní sousoší stojí, stával v minulosti kříž, od roku 1735 nejdříve dřevěný a od 26.7. 1805 vysoký kamenný. Ten ale nevydržel a byl jednou ze silných větrných bouří povalen. Z toho důvodu byl zmenšen jeho podstavec a kříž přemístěn ke vstupu do kaple.
HOTEL RADEGAST
Celodřevěná budova postavená v letech 1933-1935. Má 13 pokojů a stylovou jídelnu, to celé v typicky horské architektuře.
RADEGAST
Pohanský bůh Radegast byl bohem slunce, války a vítězství, úrody, pohostinnosti, plodnosti, řemesel a obchodu. Originál sochy vytvořil frenštátský rodák, profesor krásného umění v Chicagu, akademický sochař Albín Polášek v roce 1930. Radegast byl odlit z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti, zevnitř zpevněného cementem. Veškeré náklady na výrobu financovali čeští rodáci žijící v Americe jako dar své vlasti. Kolos však špatně odolával drsným klimatickým vlivům. 22.5. 1996 byla socha demontována a převezena do dílny v Leskovci u Vsetína, aby sloužila jako vzor. Kopii z pravé jihočeské žuly vytvořili akademický sochař Miroslav Machala a kameníci Jan Sobek a Miroslav Zubíček. Vytesání trvalo 2 roky. Žula, z níž 7t těžkou sochu vytesali, vydrží i v extrémních horských podmínkách bez vážnějšího poškození několik století. Slavnostní odhalení se konalo 4.7. 1998. Originál nyní stojí v prostorách frenštátské radnice. Návrší Radhošťského hřbetu mezi Pustevnami a Radhoštěm, na kterém stojí socha pohanského boha Radegasta. Kromě ní se tu nachází stánek s občerstvením, odpočívadlo a různé informační panely.
PUSTEVNY
Horské sedlo Pustevny je známé svými dřevěnými secesními útulnami Libušín a Maměnka z roku 1898 s bohatým dekorem typickým pro Valašsko, jejichž autorem je známý architekt Dušan Jurkovič. Autorem nástěnné malby v jídelně Libušín je Mikoláš Aleš. Kromě nich se zde nachází kamenná útulna Šumná z roku 1894 a roubená zvonička. Ostatní stavby jsou novodobé. V létě a během kulturních akcí tu stojí také řada stánkových prodejců. Na Pustevny vede sedačková lanovka a silnice z obou stran hřebene s omezeným provozem. Můžete si tu půjčit koloběžku pro sjezd dolů. Pustevny jsou protkány sítí turistických tras, cyklotras, běžkařských tras a vybíhají odtud i dvě naučné stezky. V zimě jsou zde k vidění ledové sochy, v létě sochy z písku, celoročně pak mnoho soch ze dřeva po celém prostoru Pusteven. Lokalita trpí over-turismem.
ROZHLEDNA CYRILKA
Cyrilka z roku 1893 byla vybudována nákladem 244 zl. Blízko Pusteven stávala ještě jedna podobná rozhledna – Metodějka na vrchu Okrouhlý, jejíž stavba započala v létě 1897 a financovala ji Pohorská jednota Radhošť. Metodějka však již neexistuje.
RADHOŠŤSKÉ JESKYNĚ
V radhošťském masivu se nalézá celkem 8 pseudokrasových jeskyní. Pseudokras tvoří přes sebe popadané obrovské skalní bloky, kterými lze někdy projít, někdy se však člověk protlačuje úzkými hlubokými puklinami. Struktura jeskyní se navíc stále mění podle toho, jak pracují přírodní sesuvné procesy. Z toho důvodu je vstup do podzemí životu nebezpečný. Navíc lidská přítomnost v jeskyni negativně ovlivňuje přirozené klima a v nevhodnou dobu může způsobit i smrt netopýrům, kteří zde přebývají. Existuje řada pověstí o pokladech ukrytých v radhošťských „ďúrách“, o jejich neskutečné délce i průchodnosti. Prý jimi šlo prolézt až k Jablunkovu, na Velehrad nebo na Slovensko. Asi nejznámější zkazky hovoří o tom, že se z jeskyně Cyrilka na Pustevnách dalo projet na Radhošť v koňském povoze. Jedním z hledačů bájných pokladů byl v roce 1888 též spisovatel Svatopluk Čech. Ve skutečnosti je však pastevci využívali spíše jako chladničky k ukládání potravin, nebo je zasypávali, aby do nich nepadaly ovce.
Nejznámější jeskyní je Cyrilka na Pustevnách. Za zamřížovaným vstupem se nachází druhá nejdelší pseudokrasová jeskyně České republiky, v níž je od roku 2022 evidováno 568m průlezných chodeb s maximální hloubkou 16m. Známá je také Velká Volářka s délkou chodeb 18m, u níž se odhaduje, že to ona mohla v případě pravdivosti pověstí o mluvící soše sloužit jako vstup pohanských kněží do duté sochy. Na Černé hoře se pak nachází stejnojmenná jeskyně o délce 12m. Nejvyšší počet jeskyní se nachází v lokalitě Záryje v hřebeni Radhoště. První doložené výzkumy v této oblasti prováděla speleologická skupina ORCUS v roce 1977 a v tomtéž roce byly otvírkovými pracemi objeveny jeskyně Biskupovka I, Raichova díra, V Kapradí a Šampiónka. Největší byla jeskyně Biskupovka I s celkovou průleznou délkou 42m a Raichova díra s délkou 41m. Pokrok v hledání nových jeskyní nastal v květnu 2002, kdy po vydatných deštích voda stékající do země odkryla další možnost výskytu podzemní prostory v Biskupovce I. Délka průlezných prostor se tak prodloužila na 46m s hloubkou 10m a došlo k jejímu přejmenování na jeskyni Radegast. Tím byl dán nový impuls k důkladnějšímu průzkumu lokality. O 2 roky později objevil Josef Wágner mělký propad, jímž se speleologové dostali do jeskyně Salajka. Nese jméno prvního člověka, jemuž se podařilo prostoupit a tím byl Josef Szalai. Současná délka průlezných prostor Salajky činí 130m, což ji řadí mezi nejdelší pseudokrasové jeskyně v ČR. Jeskyní dlouhých přes 100m je jen velmi málo. Jeskyně v Kapradí je dlouhá 8m.
ZÁKLADNÍ KÁMEN NÁRODNÍHO DIVADLA
Na Záryjích byl 28.4. 1868 vyzvednut základní kámen ke stavbě Národního divadla v Praze. Z 18 kamenů z Čech a Moravy byl do Prahy přivezen jako první a dne 5.5. 1868 byl slavnostně předán.
VODOPÁD A KASKÁDY RADHOŠŤSKÉHO POTOKA
Kaskádovitý vodopád na Radhošťském potoce v hluboké brázdě navazuje výše proti proudu na Radhošťské kaskády a ty ještě o něco výše napájí druhý vodopád. Spodní Radhošťský vodopád není příliš vysoký, jen asi 2m, má však stabilní množství vody.
FOTO ALBUM
PINDULA, SEDLO - ČERNÁ HORA - RADHOŠŤ - PUSTEVNY - RÁZTOKA, TUR.CH.12 km
ROŽNOV P.R. - POD CHATOU MÍR - ČERNÁ HORA - RADHOŠŤ9 km
ROŽNOV P.R. - DOLNÍ BEČVA - NA KAMENNÉM - RADHOŠŤ, HŘEBEN12,5 km
DOLNÍ BEČVA - PAVLOVY LOUKY - POD CHATOU MÍR4,5 km
PUSTEVNY - TANEČNICE - ČERTŮV MLÝN - MALÁ STOLOVÁ, ROZC. - HORNÍ ČELADNÁ10 km
PUSTEVNY - MAŇÁKY - BAŘINY - MARTIŇÁK8,5 km
PROSTŘEDNÍ BEČVA - SUCHÁ, ROZC. - SKALÍKOVA LOUKA - PUSTEVNY7,5 km
PUSTEVNY - TANEČNICE, SEDLO - VYRUBANINA - NA PEKLISKÁCH - KUNČICE P.O.8 km
