U H O R S K Á
1.029 M.N.M.
Jediná čistě slovenská tisícovka Moravskoslezských Beskyd, ležící v geomorfologickém podcelku Zadní hory. Její přesná nadmořská výška je 1028,6m. Své pojmenování získala nejspíš podle historického státoprávního celku Uhersko, jež se na dnešním území Slovenska rozkládalo od konce 9.stol. až do vzniku Československa dne 28.10. 1918. Vrchol je hustě porostlý lesem bez výhledů, na svazích se však rozkládá několik horských luk s výhledy.
PARTYZÁNSKÝ BUNKR
Nachází se pod vrcholem na nenápadném paloučku na dohled od turistické značky. Zůstal z něj jen oválný val, zevnitř zpevněný kameny, jáma uprostřed, zrezivělý rám jakéhosi průlezu a malá podzemní komora. O historii bunkru na Uhorské se nedá nic zjistit, nicméně v Beskydech se podobných bunkrů vyskytuje víc. Během 2.sv. války operovalo v příhraničí hned několik partyzánských skupin. Přímo v okolí Malého Polomu však hranici protektorátu narušovali spíše převaděči, pašeráci a po válce krutí ukrajinští Banderovci, kteří od podzimu 1947 do poloviny roku 1948 pronikali v malých nenápadných skupinách ze Slovenska, aby se přes Moravu dostali do Rakouska či západního Německa, kde hledali azyl.
KLOKOČOVSKÉ SKÁLIE
Přírodní rezervace o rozloze 6,12ha, vyhlášená v roce 1984. Jde o skalní hranu o délce 300m s relativní výškou 2-20m, která se nachází v erozí narušeném příkrém svahu v lese nad osadou Hlavice. V málo odolných istebnianských flyšových vrstvách tu zvětral poměrně tvrdý pískovcový objekt, jehož ojedinělost zvýrazňuje primární výskyt slepenců s výraznou kulovitou odlučností. Severozápadní část skály je v tom nejtypičtější. V původním místě se bohužel zachovala už jen jedna velká koule o průměru cca 0,5m. Po ostatních zejí jen prázdné miskovité jamky. Zajímavý je výskyt koulí v přirozeném odkryvu, nikoliv ve člověkem vytvořeném lomu.
FOTO ALBUM






