T I C H Á
Obec se do historie poprvé zapsala roku 1359, kdy se v listinách objevuje jako Teychow et Nouumteychow, tj. Tichá a Nová Tichá, kteréžto vsi se v půlce 19.stol. spojily v jednu. Tichá patřila na Hukvaldském panství mezi největší. V jejím čele stál fojt, první fojt se jmenoval Jan Šlosar (1539), poté se střídaly rody Petrů, Vojtků a Parmů. Obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím, koncem 19.stol. pak zahájila provoz Parmova textilní továrna. Parmova rodina silně ovlivnila rozvoj obce tím, že u továrny postavila 3 dosud stojící honosné vily (dnes Obecní úřad, Mateřská škola a Slezská diakonie). Největší památkou v Tiché býval dřevěný kostel sv. Mikuláše z roku 1510, stojící na strmém srázu nad řekou. Za bouře 14.8. 1964 však po zásahu bleskem shořel a na jeho místě byl roku 1976 vybudován kostel zděný. Ze zbytků dřeva ze starého kostela byla postavena kaplička, kterou najdete u hlavní hřbitovní zdi. U vstupu na hřbitov stojí též kamenný kříž (1770) a sousoší Píseň smuteční od Vl. Navrátila (1959). Tragicky se do historie Tiché zapsala 1.sv. válka, kdy zahynulo nebo bylo pohřešováno 62 obyvatel. K uctění jejich památky byl postaven před OÚ pomník (1929). Na návsi se nalézá též torzo přes 500 roků starého pranýřového dubu, k němuž byli ve středověku přivazováni lidé, jež se znelíbili vrchnosti a spoluobčané na ně měli právo cestou do kostela plivnout. Z dalších památek se na katastru obce nachází dvě nedatované zděné kapličky a při silnici do Frenštátu Boží muka ve tvaru obelisku (1647), postavená na paměť ústupu morové rány.
TRAVERTINOVÁ KASKÁDA
Chráněný přírodní útvar se nachází při úpatí Tichavské hůrky. Vznikal desetiletí až staletí. Jedná se o koryto s kaskádovými prahy, vyhloubené v travertinovém valu vysoko nad úrovní okolní půdy. Spodní část valu se za povodní v 97-mém s celým svahem sesula do rozvodněné Tichávky. Travertin je měkká hornina, která vzniká srážením vody s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého. Taková voda pramení ve vápenitých pískovcích a má specifickou chuť. Kolem prameniště se daří mechům a řasám, jež poskytují útočiště drobným živočichům, například larvám vzácné velké mouchy bráněnky červené.
DŘEVĚNÁ ZVONICE
Zvonička se nachází na okraji areálu zdejšího hřbitova, na hraně srázu k potoku Tichávka. Byla postavena ze zbytků dřeva z dřevěného kostela sv. Mikuláše z roku 1510, který shořel 14.8. 1964 za bouře po zásahu bleskem. V roce 2009 byla nahrazena replikou. Ve zvoničce je zavěšený malý zvon.
FOTO ALBUM