Nad Třeštíkem – Ladův pramen – Léskové, rozc. (582m) – Kaplička, rozc. Podťaté (551m)

Pod horou Vysoká se údolím Velké Hanzlůvky vine 8km dlouhá vyasfaltovaná trasa, maximálně vhodná pro cyklisty. Moc zajímavostí tu ale nepotkáte. Jen pramen zvyšující údajně plodnost, 2 odbočky k rozhledně, 2 kapličky a ve Velkých Karlovicích mix lidové architektury s lyžařským byznysem.

* * *

Osada Třeštík se rozkládá na okraji Vsetínských Beskyd, v sedle mezi vrchy Vysoká (1024m) a Třeštík (953m). Pod osadou vede silnice I/35 na Bumbálku, po níž se sem lze dostat busem nebo autem. Výchozí bod modré turistické trasy do Velkých Karlovic však hledejte až kilometr nad horskou chatou Třeštík, jež je mimochodem nejstarším hostincem v léto lokalitě, ale její fungování je poslední roky pro veřejnost poněkud nečitelné. Podnik provozovala od roku 1921 Anna Třeštíková, roku 1930 vyhořel, ale vzápětí byl znova postaven. Osada byla vždy prohlašována za ideální výchozí bod pro lehké běžkařské či turistické túry a zřejmě proto vede na obě strany hřebene pár trošku nesmyslných tras.

Jedna z těch tras, které nepotřebují značku, začíná při červené hřebenovce z Třeštíku (1km) na Vysokou (1km). Její první úsek měří 3km a vede po úzké lesní asfaltce pramenou oblastí potoka Babská. Silnička v průběhu prvního 1,5km nijak výrazně nestoupá ani neklesá, jen se tak vlní lesním porostem. Poté přejde do prudké serpentýny, v níž se vyděluje odbočka do sedla pod Vysokou, a počne výrazněji klesat do údolí potoka Velká Hanzlůvka. Po 3km se v zatáčce zničehonic zjeví vodní nádrž a v jejím čele u hrázky rozcestník Ladův pramen bez výškového určení. Cedulky sdělují, že máte pokračovat 3km do Léskového. Upravený Ladův (anebo Laďův?) pramen ovšem stojí trošku stranou. Proslýchá se, že snad má léčivé účinky. Podle legendy byl pramen pojmenován podle valašského bači Ladislava, žijícího na samotě pod Třeštíkem. Mnoho let prý toužil po synovi. Přání se mu však vyplnilo, až když poslechl výzvu lesní víly, napil se vody vyvěrající zpod kořene stoletého smrku a ztracená mužnost se mu vrátila. Zřejmě s odkazem na to vetkli nějací vtipálci do stříšky tabulku: „Živý to zdroj zdraví, ženám svírá, mužům staví.“

Z nádrže vytéká do úzkého údolí potok Velká Hanzlůvka. Silnička překoná mostek a klesá lesnatým úbočím Jastřábu (778m) ke Karlovicím. Nejdřív chvíli mírně, poté již opět svižně. V rámci celé trasy se bohužel nevyskytují žádná výhledová místa. Kompenzací vám však budiž možnost vystoupit na rozhlednu Miloňová. Snadno rozpoznáte odbočku k ní, neboť se tu na 150m dlouhém úseku sbíhá několik cest a krajnice je na několika místech zpevněná panely, aby se tu dalo zaparkovat. Na stromě visí ukazatel pro lokálně značené výletní okruhy, jenž vás na rozhlednu navede. Vzdálenostně jsou to asi 2,2km. Rozhledna Miloňová stojí na kopci jménem Miloňová (846m), je celoročně volně přístupná, má dřevěnou konstrukci, výšku 24m, postavena byla v roce 2012 a místním lesníkům slouží také jako pozorovatelna pro kontrolu lesních požárů. Z vyhlídkové plošiny se otevírá kruhový výhled, a to zejména do údolí Vsetínské Bečvy, na hřebeny Vsetínských Beskyd a Javorníků.

Modrá turistická trasa pokračuje ve středním klesání po úzké příjezdovce k dalšímu lokálně značenému rozcestí ve směru k rozhledně, načež klesání zmírní a kolem cesty se počnou objevovat první karlovické chalupy. Před vašima očima se zároveň mezi stromy vynoří silueta bezejmenného kopce (788m) s vymýceným pruhem sjezdovky Razula. Jiná sjezdovka se spolu s hotelem Galik nachází po vašem pravoboku.

Silnička přejde do rovinky a spolu s hluboko zařízlým potokem Velká Hanzlůvka se propracovává k zaústění do Bečvy. Pojednou se vlevo na okraji louky objeví velký dřevěný kříž. V neznámém roce jej tu nechala postavit Anna Holčáková z protějšího gruntu a nese nápis: „Zachránila jsi nás od záhuby časné naše milá matičko. Zachraň nás též od záhuby věčné Krista Pána rodičko.“ Pověst praví, že Holčákovic grunt byl postaven ze zbojnických peněz. Místní mu říkají též U Babčanů, protože karlovštví zbojníci se zdržovali v sousedním údolí Babská. Holčákovi mimochodem vlastní statek dodnes a provozují v něm ekofarmu.

Asi 200m asfaltu zbývá k rozcestí Léskové, rozc. (582m). Cedule visí na kandelábru u hlavní silnice a směřují vás 2km na rozcestí Podťaté, které je východiskem turistických chodníků do Javorníků. Než se vydáte na pouť podél Vsetínské Bečvy, doporučuji nejdřív odbočit doleva, neboť 150m odtud stojí jedna zajímavá sakrální památka. Uvidíte ji už z dálky. Nad bývalou tovární školou v Leskovém (dnes Penzion Dolinka) stojí ve svahu kaple sv. Floriána a kříž. Původní kaple z roku 1878 byla po 2.sv. válce zbořena a na jejím místě postavili v roce 1946 členové místního hasičského sboru kapli novou, zasvěcenou jejich patronovi. Kamenný kříž před jejím vchodem stával dříve před zájezdním hostincem na Čartáku, než do něj uhodil blesk. Při pádu na zem se kříž rozbil a ležel dost dlouho bez povšimnutí, než jej dal nadlesní Adolf John roku 1884 převézt do Karlovic a po opravě jej umístil sem. Na Čartáku už mezitím do stávajícího kamenného podstavce umístili kříž nový, železný.

Karlovická část trasy je na popis velmi jednoduchá, na mnoho zajímavostí těsně před koncem trasy už totiž nenarazíte. Jsou tu jen běžné roubené chalupy z počátku 19.stol., sjezdovka Razula, na stráních slunné pastviny a výše les. Celý úsek je veden nenáročnou rovinkou. Hlavní silniční tah z Makovského průsmyku na Vsetín je relativně dost frekventovaný. Podél asfaltky se z jedné strany vine široký chodník pro pěší a cyklisty, z druhé strany ji lemuje Vsetínská Bečva. Ta pramení oficiálně pod vrcholem Čarták v nadmořské výšce 910m, nicméně upravený pramen s popiskem „pramen Vsetínské Bečvy“ nalezenete o 400m východněji pod vrcholem Trojačka. Plocha povodí řeky činí 734,1 km2, přičemž dlouhá je 58,8km a od soutoku s Rožnovskou Bečvou u Valašského Meziříčí se nazývá jen Bečva. Bečva se vlévá do Moravy, Morava do Dunaje a veletok Dunaj směřuje do Černého moře.

Svou túru zakončíte před mostem na soutoku Vsetínské Bečvy s Tísňavským potokem, kde modrá značka zahýbá ostře doleva, stoupá 3km pod Bařinku a na hraniční vrch Lemešná. Údolní ukazatel nese název Kaplička, rozc. Podťaté (551m) a naměřil vám 8km od počátku trasy. Zmiňovaná kaplička se však nachází až kousek dál u autobusové zastávky, v místech, kde vaši modrou trasu relativně natěsno míjí jiná modrá trasa z Kotlové do střediska Kasárne v Javorníkách. Jinak kaplička sv. Cyrila a Metoděje byla postavena roku 1866 jako poděkování za odvrácení cholery. Předtím tu býval odedávna na stromě zavěšený zvon. V roce 1931 byla kaple opravována, věžička pak v roce 1962. Péčí strany lidové byl zakoupen i nový zvon. Nápis ve štítu kaple „863 – 1963 na oslavu příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu před 1100 lety“ ztvárnil akademický malíř Ilja Hartinger.

Obec Velké Karlovice se rozkládá na horním toku Vsetínské Bečvy a svou rozlohou se řadí k největším vesnicím v ČR. Založil je majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína listinou z 8.11. 1714, ležely však na panství vsetínském, které patřilo Illésházyům, což vedlo k mnoha územním sporům. Z té doby víme o 9 usedlostech, postavených v podstatě „na černo“, protože oblast Karlovic byla kolonizována až jako jedna z posledních na Moravě a neměla ještě svůj status. Spory o vlastnictví nové obce ukončila nakonec sama Marie Terezie, která si dala předložit katastrální mapu a nakreslila hranici mezi oběma panstvími. Z této doby se zachovalo několik stavebně-kulturních památek, jimž vévodí kostel Panny Marie Sněžné (1754), postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství (1793) nebo kupecký dům (začátek 19.stol.) sloužící jako Karlovské muzeum, jež návštěvníkům přibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. Do počátku 19.stol. měla obec čistě zemědělský charakter, později orientovaný na práce v lese. Dostatek dřeva v panských lesích vedl k založení sklárny (1826-1912) a Františčiny huti (1863-1931). Koncem 19.stol. se zde nacházelo až 20 vodních mlýnů, pil a valch. Není tedy divu, že asi 80% domů (starých i novějších) je postaveno ze dřeva. Dalšími pamětihodnostmi jsou měšťanský dům č.p. 451 v centru obce, pomník padlým partyzánům, budova fary, bývalá soukromá synagoga v domě č.p. 910, židovský hřbitov, několik božích muk a kapliček. Z Karlovic pochází řada lidových umělců.