Frenštát p.R., u Kyčery (405m) – Frenštát p.R., u Slezanu (417m) – Frenštát pod Radh., BUS, ŽST (425m) – Trojanovice, ZD (490m) – Malá Ráztoka, můstek (565m) – Ráztoka, tur. ch., BUS (585m)
Následující 6km dlouhá červená trasa patří v Beskydech k těm kvalitativně horším. Byť vede z relativně velkého města do relativně frekventované turistické lokality, je zanedbaná a neuškodila by jí menší rekonstrukce. Navíc její zakreslení v oficiálních mapách neodpovídá úplně realitě. Pokud byste ji přesto chtěli odzkoušet, doporučuji pouze pěší způsob.
* * *
Frenštát pod Radhoštěm byl založen zřejmě na přelomu 13.stol a jeho rozvoj byl svázán nejprve s hradem Šostýn a poté s panstvím Hukvaldy. První písemný doklad o obci Frankenstadt pochází z roku 1382. Od 16.stol. nabývá Frenštát na důležitosti svým obchodem a trhy. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Roku 1626 bylo město vypáleno, roku 1645 obsazeno Švédy a dvakrát jej postihl mor. Hospodářský rozvoj přinesla až valašská a pasekářská kolonizace ve 2.pol. 17.stol. Z řemesel se rozvíjí především tkalcovství, ovšem krize odvětví v polovině 19.stol. vede k početnému vystěhovalectví do Ameriky. Později se Frenštát proslavil výrobou jemného plátna, barvířstvím, punčochářstvím a ohýbaným nábytkem. Nejvýznamnějším spolkem se zde stává Pohorská jednota Radhošť založená v roce 1884, která položila základy organizované české turistice. Ve městě najdete 2 kostely, historické náměstí či skokanský můstek K90 z roku 1973.
Startovní rozcestník Frenštát p.R., u Kyčery (405m) je situován v rohu frekventované křižovatky nad historickým náměstím Míru ve Frenštátě a najdete zde směrovky pro tyto tři barvy tras: modrá stoupá 6km na Malý Javorník, zelená 6km na Velký Javorník nebo také 8,5km do Kunčic p.O., červená pádí 10km do Štramberka a právě i 6km do Ráztoky. Červenozelená značka kříží křižovatku a hned v úvodu se otírá o filiální kostel sv. Jana Křtitele. Ten je zván též „horní“. Na základech presbytáře a lodi pozdně gotické stavby byl v roce 1634 postaven nový kostel, stavba věže započala v roce 1717, avšak její dokončení se protáhlo až do roku 1780. V roce 1849 byl chrám rozšířen o boční předsíně s oratořemi a roku 1891 byl do novogotické podoby upraven presbytář. Před kostelem směrem do ulice pak stojí vzácný kamenný kříž z roku 1753.
Po dlážděném chodníku pod stromořadím mohutných lip vysázených v roce 1861 vede značka mírně do kopce zužující se ulicí k další frekventované křižovatce. Rovně pokračuje silnice k železniční stanici a do Trojanovic, doleva pak odbočují řidiči na Kunčice p.O. a Tichou. Ve vidlici cest stojí velmi nešikovně umístěný druhý rozcestník Frenštát p.R., u Slezanu (417m). Abyste si ho mohli přečíst, museli byste přeběhnout širokou vozovku bez přechodu, a pak přeběhnout druhou silnici. Za sebou máte už prvních 500m, dalších 500m je to k nádraží anebo po zelené 1,5km na Žuchov.
Stále se jde po chodníku podél silnice, a to až před vlakové nádraží, kde se nachází točna bus linek, v rohu velká mapa Beskyd a u ní ukazatel Frenštát pod Radh., BUS, ŽST (425m). Červená značka kolem něj pokračuje dál do Bystrého, tentokrát již po krajnici, překračuje koleje, odkud na chvíli uvidíte Ondřejník (964m) a poté se ve vidlici cest vydává nalevo. Tam bezprostředně nato přejdete most přes říčku Lomná a hned odbočíte vpravo. Až po Malou Ráztoku vás nyní povede trasa kolem vody. Říčka Lomná odvodňuje nejjihovýchodnější část okresu Nový Jičín. Pramení v nadmořské výšce kolem 960m na západních svazích hory Tanečnice (1084m), v těsném sousedství Pusteven. Celý následující tok směřuje zhruba k severozápadu. První 2km spadá Lomná hluboce zaříznutým lesnatým údolím, poté přijímá zprava potůček Malá Ráztoka a vychází do otevřené krajiny. Protéká Trojanovicemi a Frenštátem, nad nímž se slévá s Bystrým potokem a na druhém konci ústí do říčky Lubiny, která pak unáší vody Lomné do Odry a do Baltského moře.
O stavu stezky není moc co říct. Vede po levém břehu natěsno kolem vody po staré vydrolené asfaltce, z druhé strany je ohraničena zahradami a okolo nepravidelně rostou stromy. Mírně stoupá, stejně jako dosavadní úsek. U brány bývalého JZD visí na tyči cedule Trojanovice, ZD (490m). Ač se zde píše, že jste od nádraží ušli 2,5km, podle mapy to vypadá spíše jako 1km. Do cíle zbývá podle popisků stejná vzdálenost, což by však už odpovídat mohlo. Od rozcestníku je navíc vidět Nořičí hora (1047m).
Potomci trojanovických pasekářů byli nuceni vstoupit v období národních výborů do JZD a ve prospěch JZD předat také svůj majetek, a to i když byl zadlužen. Dluhy ale pasekářům zůstaly. Velice často se tak museli dívat, jak cizí lidé jejich majetek rozkrádají a likvidují. Kdo měl větší statek, musel v něm ubytovávat cizí lidi a majitelům domů zbyla často pouze jedna jizba. Jednalo se o období budovatelské, ve kterém byla obec elektrifikována, vyasfaltovány cesty a částečně vybudována kanalizace. Také výstavba byla velmi benevolentní a místo tradičních domů se povolovaly stavby nezapadající do krajinného rázu. Stavebně nešťastné období bylo završeno propojením a narovnáním dřívějších solných cest do jedné komunikace, dnes zvané Solárka. Z obce se tak stala průjezdní vesnice.
Trojanovice byly původně pasekářskou obcí. Předpokládá se, že paseky začaly vznikat brzy po založení Frenštátu po roce 1300. První zprávy o jejich počtu se objevují až po roce 1600, kdy jich bylo 36 a v polovině 18.stol. dosáhl 200. Pasekáři vypláceli daně jak městu, tak hukvaldským biskupským úředníkům, a proto usilovali o vytvoření samostatné obce. V roce 1748 došlo k odtržení tzv. pasek od Frenštátu a byla jmenována první obecní samospráva v čele s fojtem Václavem Košárkem. V listině z 30.8. 1754 olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer, jehož jméno má obec v názvu, zdůvodnil zřízení nové obce jako „odměnu“ za namáhavou práci pasekářů. Tuto listinu, která je psána německy, lze tedy pokládat za zakládací listinu Trojanovic. V letech 1850-1900 se z Trojanovic vystěhovalo, především do Texasu, téměř 500 obyvatel. Potomci těchto vystěhovalců žijí hlavně ve středním Texasu v okolí Fayetteville, Weimar, Hostýna, Dubiny a dalších. V roce 1898 byla na Radhošti, v katastru Trojanovic, postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje, před níž stojí kopie sochy sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška. O údržbu této největší architektonické památky se stará Matice Radhošťská, jež má sídlo právě v Trojanovicích. Roku 1940 byla zprovozněna sedačková lanová dráha z Ráztoky na Pustevny, první svého druhu na světě. Dalšími atraktivitami jsou památník bratří Strnadlů a Jana Knebla, socha Radegasta na Radhošti, 9 kamenných křížů, 5 kapliček a 5 zvoniček, z nichž ta nejmodernější z roku 2010 stojí na Horečkách a má střežit zemi před obnovenou těžbou uhlí.
Značka ještě nějakou chvíli pokračuje po cestě, než vpravo překlene vodu červený můstek. Tady přechází na druhý břeh. Vzápětí však budete nepříjemně překvapeni, jakým terénem vás chce vést dál. Úzkou pěšinu totiž zarůstá tráva, kopřivy a ostružiní, až se v něm chodníček zcela ztrácí. Kdybyste to chtěli přeci jen risknout, půjdete stále podél vody, ovšem taky můžete vyjít z lesíka a za chvíli se do něj opět na jiném místě vrátit.
Silnici Solárku pěšina podchází po zbudovaném podchodu se zábradlím, načež opět kráčí po vyšlapaném chodníčku kolem vody. Tak ujdete necelý 1km, aniž by se prostředí kolem vás změnilo. Pak konečně vyjdete z lesa na silnici u dalšího z mnoha mostů a zdá se, že konečně snad i něco uvidíte. Pěšina sice pokračuje rovně dál setrvalým mírným stoupáním, tentokrát však po louce. Na chvíli se noří zase mezi stromy, ale znova vylézá a vy se můžete podívat vzhůru na oblý bezejmenný vrch (874m), část hřebene Radhoště a jeho vrchol (1129m) s kaplí a vysílačem. Ač se může zdát, že horší už to s tou kvalitou pěšiny být nemůže, je to omyl. Jen co přejdete příští most přes Lomnou a vydáte se na poslední 600m dlouhý úsek, překonáte krátkou zpevněnou příjezdovku a intuitivně vyhledáte pokračování pěšiny vyšlapané lesním podrostem při levém okraji zurčící říčky. Bohužel vlivem sesuvu břehu byl značený chodníček deformován, takže byste tu v blátě po dešti nebo ve sněhu mohli přijít i k úrazu. Pod zahradami na Malé Roztoce se koryto prohlubuje a vy si můžete chvíli připadat jako někde ve stoce, ačkoliv potok je v tom tentokráte nevinně. Podcházíte potrubí a také jakousi lávku, prodíráte se bujnou vegetací a kromě vody nevidíte nic. Záchrana přichází až u dalšího mostku. Z koryta vás na něj vytáhne schodiště. Tady na vás na druhém konci mostu již čeká rozcestník Malá Roztoka, můstek (565m). Za sebou máte 4,5km, před sebou posledního 0,5km po červenožluté. Žlutá značka se tu zároveň odděluje směrem na 4km vzdálená Pekliska.
Z mostu jste si jistě všimli zvláštní vodní stavby. Pod soutokem Lomné a Malé Ráztoky byly totiž vytvořeny umělé kaskády a malá vodní nádržka, resp. přehrážka, resp. lapač splavenin. Toto kamenné hrazení slouží k zachytávání štěrku či dřeva a brání tak jejich transportu a usazování níže po toku v zastavěném území. Konstrukce přehrážky je klenbová, částečně tížná. Má výšku 3,1m, v koruně šířku 1m, retenční prostor pojme až 3,5tis. m3 splavenin a kapacita přehrážky vyhovuje průtokům stoleté vody. Pod ní se nachází kaskáda dvou zděných kamenných stupňů o výšce 1m a 1,55m. Výstavba lapače byla součástí celkové úpravy dolního úseku říčky, jež proběhla mezi lety 1905-1927. Tato úprava spočívala především v podélném opevnění Lomné a zbudování příčných stupňových objektů. Lomná má po soutok s Lubinou délku 9,3km, po říční km 4,63 leží na území CHKO Beskydy, po říční km 6,492 je regulovaná a od přehrážky k prameni přirozená. V roce 2006 proběhla oprava přehrážky včetně kaskády se zachováním původního tvaru, kromě středové části tělesa bylo zachováno i původní zdivo.
Konec vyznačené trasy vede už jenom po silnici kolem velkého parkoviště u lanového centra. V závěru natrefíte na nějaká stravovací a ubytovací zařízení, mapu, infopanel a také samozřejmě poslední ukazatel Ráztoka, tur.ch., BUS (585m), ze které se dále rozbíhají trasy žlutá na Pekliska (4,5km), zelená na hřeben Radhoště (4km) a modrá na Pustevny (3km).