<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Martiňák, pam. (785m) – Mečová (806m) – Kociánka (628m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Krátká modrá trasa vás vezme z frekventovaného turistického rozcestí do méně frekventované lokality u řeky, kam se jezdí rekreovat méně nároční turisté. Výhledy tu jsou, ale ne daleké, většinou se jde lesem. Délka 3km. Vhodné i pro horská kola.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Horský hotel Martiňák, jenž dal rozcestí jméno, stojí na frekventované křižovatce turistických cest v hřebeni Moravskoslezských Beskyd. Kdysi tu údajně stávala chata, kde nacházeli zázemí dělníci vracející se domů z ostravských hutí, dnešní hotel je však už čistě komerční záležitost. Nad chatou se u rozcestníku <b>Martiňák, pam. (785m)</b> sbíhají všechny čtyři existující barvy značek. Ta hlavní, červená, vede 8,5km na Pustevny nebo 7,5km na Hlavatou, modrá slézá 6km k Zavadilce nebo na druhou stranu 1km k Mečové a dál 6km na Polanu v úbočí Smrku, zelená značka míří po hřebeni 5,5km na Čertův mlýn či 4km do údolí Horní Bečvy a nakonec žlutá turistická značka klesá 4km do centra Horní Bečvy, z opačné strany pak 4km do Podolánek. Jste-li cyklo nadšenci, můžete někdy vyzkoušet též cyklotrasu KČT ve směru na Pustevny (10km), Benešky (9km) nebo na Kotlovou (10,5km).</p> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Památník</b> z názvu ukazatele se nalézá opodál pod rozložitým stromem, trochu připomíná kamennou zídku a je na něm bílá žulová deska s textem: „Když žil a umřel člověk pro člověka, nebylo marné žít a umírat. Na věčnou památku příslušníkům partyzánské brigády J. Žižky.“ Na panelu Naučné stezky Čertův mlýn se dočtete o vojenské operaci Tetřev, která proběhla v Beskydech na konci 2.sv. války a o jejím významu pro zmíněnou partyzánskou brigádu. „Akce Tetřev byla největší protipartyzánskou akcí u nás. Okolí Martiňáku a Čertova mlýna bylo jednou z hlavních oblastí, kde pátrání po partyzánech probíhalo. Akce měla úplně zničit partyzánskou brigádu Jana Žižky, která už byla po předchozích akcích Němců oslabená. Přestože bylo nasazeno velké množství německých vojáků a policistů, akce skončila neúspěchem. Partyzáni se totiž o akci s předstihem dověděli a většině se podařilo z oblasti včas odejít. Karl Hermann Frank byl jako říšský ministr druhým nejmocnějším mužem v Protektorátu. Měl na svědomí mnoho obyvatel Valašska, ale také například vyhlazení Lidic a Ležáků. Akce Tetřev byla provedena na jeho rozkaz, a také se jí osobně zúčastnil. Akce Tetřev proběhla 16.-22.listopadu 1944, zúčastnilo se jí 13000 německých vojáků a policistů. Ti uzavřeli prostor o obvodu přes 60km, který potom postupně prohledávaly speciální protipartyzánské oddíly. V celém prostoru byl vyhlášen zákaz vycházení od 16:00 do 6:30 hodin. Výsledky tak rozsáhlé akce byly pro Němce velice slabé: zabito 8 partyzánů, zatčeni 4 partyzáni a dalších 13 osob.“ Následuje výčet 4 míst, kde ke střetům došlo: 17.11. Kladnatá, 19.11. Prostřední Bečva, 20.11. Bacov a Cípková. Pokud jste sem po NS nepřišli, pak pro vás ovšem musí být tyto informace asi trochu vytržené z kontextu. Pojďme si tedy aspoň krátce zmiňované události přiblížit... Všechno to začalo v září 1944, kdy se nezávisle na sobě infiltrovaly do Beskyd 3 různé partyzánské skupiny, aby podávaly strategické informace svému zahraničnímu velení a podnikaly záškodnické akce proti německým okupantům. O jejich vykonaných činech se neví v podstatě nic, neboť záhy začaly mít problémy hlavně samy se sebou a to vinou zrádců. Nejhůř na tom byla právě partyzánská brigáda Jana Žižky, jež čítala prý až 3000 členů z řad rudoarmějců, slovenských odbojářů a českých pomahačů. Žili v horách, kvůli operujícím německým hlídkám se museli neustále přesunovat a ukrývat, ovšem kolaboranti na ně opakovaně posílali Gestapo, což způsobovalo oboustranné personální ztráty. Existence škůdců ve vlastním týlu iritovala Němce natolik, že navzdory blížící se definitivní vojenské porážce investovali síly do masivní operace Tetřev, kdy uzavřeli vstup na Radhošťský hřbet a začali prohledávat každý metr lesa i všechny domy. Mnohdy se totiž stávalo, že lidé partyzány ubytovávali nebo si k nim chodili pro zásoby. Vzhledem k tomu, že se partyzáni od svých českých informátorů o operaci dozvěděli, většina se rychle ve sněhové vánici mezi špatně oblečenými, mrznoucími a tudíž nepozornými Němci stihla proplést, ti hloupější zariskovali. Na Kladnaté, v místě prvního střetu, to stálo život 6 Němců, 5 ukrytých partyzánů a majitelku domu, který Němci zapálili. Životem zaplatili téměř všichni civilové, o nichž se zjistilo, že partyzánům pomáhali. Nejinak tomu bylo i v případě, kdy slovenského vůdce brigády, Jána Ušiaka, ještě před začátkem operace postřelilo na Čertově mlýně hlídkující Einsatzkommando. S prostřelenýma předloktíma se doplížil do Macurova domku pod Martiňákem, odkud ho řezník Machandr převezl do svého domu v Horní Čeladné, odkud měl být transportován do nemocnice v Ostravě. Gestapo jeho úkryt ale vypátralo a obklíčilo. Ušiak se raději sám zastřelil, aby při výslechu neohrozil ostatní. Oldřich Machandr a jeho pomocník Karel Winkler byli později veřejně popraveni.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Kudy Ušiaka řezník Machandr do Čeladné vezl, není známo. Jednu z cest do údolí však následuje modrá turistická značka. Z Martiňáku se vydáte po barevně smíšené stopě silnicí na severovýchod. Klesání je střední, bez výhledů. Náhle se po levé ruce objeví vyšlapaná pěšina do břehu lesa. Následuje cca 700m dlouhý úsek, kdy budete středně stoupat chvíli lesem, chvíli po kraji mýtiny. Však již záhy se otevírá pohled na protější zalesněný kopec bez jména (929m) a po několika krocích můžete nakouknout také více doprava na vzdálené Vsetínské vrchy s bezejmenným (937m), homolovitým Soliskem (833m), hřebenovou osadou Pálenice, údolní Okrúhlankou a osadou Mečůvka v protějším svahu. Široká lesní pěšina vás koridorem smrků přivede na pahrbek (817m), z něhož lehce seběhnete k rozcestníku <b>Mečová (806m)</b>. Za sebou máte 1km a před sebou 2km. Červená značka, která vás doprovázela, nyní pokračuje po hranici evropského rozvodí Baltské moře – Černé moře 6,5km na Hlavatou. Modrá naopak pravoúhle odbočuje vlevo a klesá vyšlapanou stezkou směrem na Kociánku. Zpočátku je to klesání trošku rychlejší, pak jej střídá mírně vlnitý terén. Pár metrů od cesty vznikají lokální průseky, takže je možné, že odtud bude časem výhled na východně situovanou horu bez názvu (924m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Navzdory zakreslení v mapách neprochází turistická značka přes vrchol (798m), který by se dal označit jako Zadní grúň, nýbrž záhy schází středním tempem k samotě Pajurčanky. Tu tvoří jedno roubené stavení kousek pod stezkou a rozsáhlá horská louka, takže se teď můžete malinko lépe podívat na ten velký kopec (924m) naproti. Cesta tuto louku následně obchází a od příjezdové strany se otevírá oboustranný výhled. Nad klesající kamenitou cestou ze náhle zvedá masiv Smrku. Dobře patrná je horní část velké osady Podolánky i samota Rakové. Kousek nad ní se nad pásem mladého lesa nachází rozcestí Polana, kde má vaše modrá značka cílovou stanici. Vy ovšem máte na mířeno pouze do údolí na Kociánku a ta se kvapem blíží.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Od příjezdovky můžete nasísnout do osady Umučený. Oblý vršek za ní nemá jméno, ale víme, že měří 734m. Jakoby vedle něj směrem doleva se zvedá větší kopec s mnoha menšími předvrcholy o průměrné nadmořské výšce cca 850m, vrchol pak dosahuje 924m. Ani ten nemá jméno, jak již bylo několikrát zmíněno. No, výhledy zakrátko pohlcuje les, jen jednou na okamžik vykoukne ještě zpoza stromů hlava Kněhyně (1257m). Klesání po vyježděné štěrkové cestě je od Umučeného poměrně svižné. Krátce před cílem odbočuje modrá značka na pěšinku bokem stezky, v podstatě jde o zkratku, za chvilku se však opět vrací a to už přecházíte most nad korytem Čeladenky, přejdete parkoviště a tam už stojí turistický ukazatel <b>Kociánka (628m)</b>. Modrá značka pokračuje po silnici 0,5km na Podolánky a 3km na Polanu, žlutá šipka ukazuje 8km na osadu Velký Potok u Starých Hamer a na závěr zelená se rozpřahuje 8km na Mezivodí či 1km k autobusové zastávce na Plucnarce.</p> </font> </div>
Aktuálnost k 07/2012
