<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Sedlo Gežov (1040m) – Tisňavy, BUS (625m) – Podťaté, rozc. (?)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Následující zelená mezinárodní trasa měří 7km, z toho 3km vedou z kopce lesem, zbytek pokrývá asfalt. Nejhezčím místem je jednoznačně úvodní sedlo Gežov s výhledem do Beskyd a na blízký Veľký Javorník. Cestou dolů se však naskýtají i další výhledy a je tu pár hezkých zákoutí, k nimž patří například kaplička v Malých Karlovicích. Trasa je sjízdná i pro horské kolo.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Na start trasy se dostanete nejlépe po červené značce, po zdolání hlavní javornické hřebenovky, načež byste po zelené sestoupali zpátky do údolí. U slovenského rozcestníku <b>Sedlo Gežov (1040m)</b> se schází červená značka z Malého Javorníku (1:30 hod.) na Bukovinu (0:25 hod.) se žlutou značkou do střediska Kasárne (0:35 hod.). Vaše zelená má nejbližší ceduli až dole v Tísňavách (4,5km).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Z Gežova se otevírá krásný výhled na Veľký Javorník (1071m), nejvyšší vrchol Javorníků, ležící jen kousek na východ. Mimo to údolím Lopušanky dohlédnete až do Vsetínských a Moravskoslezských Beskyd. Velmi výrazně na obzoru vystupuje Smrk (1276m), Lysá hora (1323m), Travný (1203m), nalevo se rýsuje pásmo Ropice (1083m) – Malý Polom (1061m), na které se napojují hraniční hřebeny Velkého Polomu (1067m) a Zadních hor. Popředí vyplňují blízké horské výběžky Javorníků zvané Lopušná (913m), to je ten malý nenápadný vlevo, a dominantní hřbítek Bařinka (868m) – Lemešná (950m) vpravo. Střední pásmo hřebenů zaujímají Zadní hory, gradující za Lopušnou do výrazných zalesněných úbočí Beskydku (853m), Trojačky (938m) a Čartáku (953m), kde stojí rozhledna Súkenická. Jen pro zajímavost: Čerták je odtud vzdálený vzdušnou čarou 9,2km a za ním se tyčící Lysá hora 26km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Od rozcestníku v sedle Gežov se spustíte loukou přímo dolů k lesu. Klesání je mírné až střední a směřování úzké pěšinky koriguje žlutá tyčka s turistickým piktogramem. Následuje poslední pohled vpravo k Veľkému Javorníku, načež mezi stromy proniknete do lesa, jímž vede podhřebenová lesní cesta. Ta pomalu přechází z rovinky do mírného klesání, aby po cca 0,5km odbočila na malém rozcestí doprava. Tu náhle výrazně sklesáte do sedla, abyste travnatým chodníkem dosáhli česko-slovenské státní hranice, kterou zde vyznačuje klasický hraniční kámen. Travnatý plácek v sedle uprostřed lesa ohraničuje drobný hřebenový mozol, jenž obejdete zleva, minete ceduli „Pozor, státní hranice!“ a víceméně po rovince se vrátíte zpět na hřeben. Široká stezka dále pokračuje po něm. Částečně odlesněná pravá strana kopce umožňuje v tuto chvíli shlédnout siluety sousedního horského výběžku, masiv Lemešné (950m) či průmysk pod ním. Nato začnete středně stoupat po kamenité stezce na bezejmennou kótu, odkud se svážnice odklání doleva na západní úbočí a po chvilce přechází do středního klesání.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Skrz prořídlé stromy se tu otevírá pěkný výhled do údolí Tísňavského potoka, obemknutého lehce olysaným hřbetem Lopušné (913m) a Koncovou (895m). Tam dole je váš cíl. Po horizontu se roztahuje téměř kompletní linka Vsetínských Beskyd se Solání uprostřed. Orientačně důležitý vršek Soláň (861m), ač výškově nevýznamný, má nezaměnitelný tvar, neboť jeho napůl zalesněný, napůl travnatý vrchlík vypadá jako odseknutý, a navíc se pod ním v půlkruhu rozkládá horská osada. Celkem jsou Vsetínky viditelné od Polany (937m) s osadou Benešky napravo až po Cáb (841m) vlevo vzadu. Za nimi opět vyčuhují Moravskoslezské Beskydy zastoupené protáhlým Radhoštěm (1129m), dolíkem Pusteven (1010m), Tanečnicí (1084m), Čertovým mlýnem (1206m) a Kněhyní (1257m). Pozornému turistovi však neuniknou ani sotva patrné výčnělky Veřovických vrchů.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Popojdete pár metrů a shlédnete i zbytek masivu Koncové (895m), sjednocené do jednoho hřbetu s velmi výraznou Gigulou (951m), jež se hlubokým sedlem napojuje na krátkou rozsochu Javorníků. Za tímto napojením lze spatřit ještě zalesněnou pyramidu Stanovnické Kyčery (851m), její přidružené sousedy Válečkovu Kyčeru (927m), Planinskou Kyčeru (767m) či Kotlinu (805m) a hodně v dálce za vsetínskou brázdou situovanou bariéru Hostýnských vrchů. Tím výhledy na delší čas končí, neboť se středním klesáním vrátíte do lesa a až k sedlu Příschlop budete sledovat zeleně značkovanou lesní svážnici.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Rozlehlé horské louky lemované lesem se přimykají k vysoko položené osadě Příschlop, na příkrých stráních pod Lopušnou (913m) se pasou ovce a vyježděná svážnice pod vašima nohama výrazně klesá dolů do sedla. I výhled do okolí je hezký. Zprvu spatříte hřbítek Bařinka (868m) – Lemešná (950m) nad údolím potoka Lemešná, kudy v minulosti vedla důležitá obchodní (solná) stezka z Uher. Nad hraniční přechod pod Lemešnou se pak táhlým úbočím zvedá slovenská tisícovka Hričovec (1062m), okrajový vrchol hlavního hřebene Javorníků.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Za sebou máte zatím asi 2,2km. Svážnice opouští louku zatáčkou doleva, kde v pruhu lesa ústí do zpevněné cesty, která středním tempem sbíhá na samotu s jednou roubenkou a hospodářskými budovami. Výhled je odtud stále relativně dobrý – naproti se mocně zvedá Gigula (951m), nalevo se táhne hřebenovka Javorníků. Poté znova vstoupíte do lesa a střídavě středně, později spíše mírně klesáte do údolí Tísňavského potoka. Jednotvárná rozbitá asfaltka přichází po čase na autobusovou točnu. K nejbližšímu rozcestníku zbývá urazit cca 350m po mírně klesající úzké vozovce. Ukazatel <b>Tisňavy, BUS (625m)</b> je situován u autobusové zastávky na počátku souvislé zástavby Malých Karlovic. Za sebou máte celkem již 4,5km, ovšem do cíle zbývá ještě asi 2,5km.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Údolí Tísňavského potoka se stáčí do mírného oblouku, v němž narazíte na pension pro důchodce. Byl postaven v roce 1929 a původně sloužil jako jednopatrová základní škola, kde se učilo až do roku 1973. Škola v Malých Karlovicích byla nutná, ještě v roce 1980 tu totiž neumělo číst ani psát 46% obyvatel. První školu si Malé Karlovice pořídily v roce 1896. Blízko pensionu se nachází <b>kaple sv. Bartoloměje se zvonicí</b>. Tu si Karlovjané postavili v 80.letech 19.stol. a její první zvon pocházel z roku 1881. Nynější kaple má dataci 1956 a je umístěna dál od cesty, nežli byla ta původní. Zasvěcení sv. Bartoloměji však zůstalo stejné a i podoba kaple se příliš nezměnila. Jde o jednoduchou hranolovou stavbu, obitou svisle kladenými prkny, jež je zakončena dvakrát odstupňovanou jehlancovou stříškou. Zvon ve zvonici má zajímavou historii – původně byl zavěšen na trámové zvonici u Špinarů v Léskovém, později ho zavěsili na lípě v Miloňově, odkud se následně dostal sem. Mše se v kapli sv. Bartoloměje konávají dle domluvy s věřícími vždy v květnu v neděli odpoledne.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Asfaltovou silnici lemují chalupy, hospodářská stavení, louky a pastviny. Vpravo se zvedají rozšafná úbočí Lopušné (913m), nalevo se táhne dlouhý hřbítek Adamíka (743m), vzadu za vámi občas vykoukne špičatý vrcholek Giguly (951m). Klesání podél potoka je téměř neznatelné. A pak se v jednom místě objeví u cesty <b>kříž</b> z roku 1891. 1.5. 1919 bylo kolem něj vysazeno 6 lip se statusem lípy svobody, z nich 4 ale musely časem ustoupit stavbě silnice. No a potom už zbývá dojít na křižovatku s torzem ukazatele <b>Podťaté, rozc.</b>, podle něhož máte za sebou 7km a pokračovat můžete po modré buď na Kasárne (6,5km), nebo do Miloňova (3,5km).</p> </font></div>
Aktuálnost k 07/2017
