<div style="color:black; overflow: scroll; width:640px; height:549px; padding:10px; background:transparent;"> <font FACE="Bookman Old Style" SIZE="2"> <h1 style='font-size:14pt;'><p ALIGN="CENTER">Zlatník, BUS (625m) – Klaus (745m) – Plato (860m)</p></h1> <p ALIGN="JUSTIFY"><b>Důvod exitence této 4km dlouhé žluté trasy je čistě praktický – přesun z parkoviště či od bus zastávky na Zlatníku do úbočí Travného. Pěší se po ní přiblíží vrcholu hory, cyklisti a běžkaři zas rychle dosáhnou magistrály, kterou v zimě upravuje rolba. Jaké pěkné zpestření k pobytu ve ski areálu Zlatník! Vlastně je to celkem fajn... Užijete si pár výhledů na Lysou horu a poznáte jeden z beskydských vodopádů. Trasa je s opatrností zdolatelná i pro dětské kočárky.</b></p> <p ALIGN="CENTER">* * *</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Zlatník jako takový je místní částí obce <b>Krásná</b>, o které najdeme první zmínku v urbáři frýdeckého panství z roku 1636. To se sem nastěhovali první osadníci a klučili les. Některá jména osadníků se shodují s pozemkovou knihou nové vsi Krásná z roku 1639, což lze brát za oficiální rok vzniku obce. Vrchnost osídlování nových území výrazně podporovala, proto v roce 1664 žilo v Krásné už 24 osob (tzn. mužů s rodinami), v roce 1770 to bylo 63 osob a v roce 1803 žilo v 75 domech celkem 473 obyvatel. Obdělávaná půda byla vhodná akorát pro pěstování žita a ovsa, největšího úspěchu ovšem dosáhly brambory. Naprosto většinu plochy obce pokrývaly pastviny, úhor či louky s pasoucím se hovězím dobytkem. Jak si posteskl zapisovatel urbáře, Valaši zcela obsadili horské pastviny svými krávami, a proto se ve zdejších Beskydech vůbec nevyskytovali jeleni. V průběhu 18.stol. se salašnictví přeorientovalo na chov ovcí a koz a ovčí vlna se stala významným exportním artiklem. Další možnost obživy skýtal les. V 2.pol. 18.stol. vzrostl zájem o rozvoj železářské výroby, při níž se používalo buď přímo dřevo, nebo dřevěné uhlí, takže poptávka po dřevě rostla. Vrchnost se snažila omezit salašnictví a znovu vysazovat lesy, jež byly dlouhou salašnickou érou téměř vykáceny. Potoky sloužily kromě plavení dřeva také k nevýznamnému chovu ryb, hlavně pstruhů pro zámecký stůl. Poddanské poměry nebyly sice v minulosti utěšené, ale krásenští obyvatelé se nikdy příliš nezapojili do žádných nevolnických povstání ani vzpour. Výjimkou byl jakýsi Tesař, člen zbojnické skupiny vedené Ondrášem z Janovic. Daleko větší problém činilo Krásenským ustoupení od salašnického způsobu hospodaření, kvůli němuž se bouřili ještě na přelomu 19. a 20.stol. Nové uplatnění našli horalé v průmyslových oblastech v podhůří, v živnostech či pohostinství, neboť se již začal rozmáhat turismus. Větší migrace, turismus a nové komunikační prostředky zlepšily spojení se světem a ve 40.letech se v Krásné začalo s výstavbou obchodní silnice přes Visalaje do Uher. Obce, které se na její stavbě podílely, tímto výrazně konkurovaly frýdecké vrchnosti, ale svůj plán zřejmě nedotáhly do konce. Uvažovalo se i o zbudování elektrifikované tramvaje, nakonec se však po silnici jezdilo jen formanskými povozy a od 1.5. 1929 také autobusem.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Na počátek trasy se snadno dostanete autobusem nebo autem. <b>Zlatník</b> je hojně navštěvovanou lokalitou, hlavně v zimě díky svým lyžařským areálům. Jeden vidíte přímo od silnice, druhý je za rohem v úbočí Lysé hory a třetí nedaleko odtud na Sihlách. Podle pamětníků se tu začalo lyžovat už ve 40.letech 20.stol., zatím bez jakéhokoliv vleku, až v 60.letech si skupinka nadšenců z Ostravy pomohla benzinovým navijákem. S rokem 1974 přišel na Zlatník zapálený lyžař pan Staš z Havířova. S rodinou postavil bubničkový vlek, naučil děti lyžovat a vstoupil do lyžařského oddílu Nářadí Havířov. Jako jeho pozdější předseda se zasadil o to, že se v roce 1980 rozjela na úpatí Lysé hory Tatrapoma. Dva odchovanci Stašova oddílu dokonce vybojovali zlato na mistrovství republiky. Po revoluci oddíl zanikl a roku 1933 přešel vlek pod Lysou do soukromého vlastnictví.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Rozcestník <b>Zlatník, BUS (625m)</b> visí na kandelábru u hlavní silnice. Okolo je soustředěno parkoviště, autobusová zastávka, hospoda a několik ubytovacích zařízení. Žlutá směrovka ukazuje 4km na Plato, zelená 2km na Vyšní Mohelnici. Kdo by si chtěl udělat maličko delší procházku nebo okruh na kole, může popsanou žlutou trasu propojit se zelenou na Vyšní Mohelnici, červenou z Vyšní Mohelnice na Vislaje a zelenou z Visalají na Plato. Všechny části tohoto okruhu mají slušný povrch, takže to jde.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Hned na prvních metrech minete bývalou myslivnu z roku 1936, přestavěnou v roce 2006 na pension Myslivna Zlatník. Za zmínku stojí také bývalá ikonická hospoda Zlatník, situovaná asi 50m bokem trasy u mostu přes Travenský potok. Poprvé si v tomto domě zřídil živnost v roce 1885 místní hajný Petr Foldyna, když vedle obchodu se smíšeným zbožím otevřel i hostinskou místnost, kde prodával kořalku, pivo a tabák. Právě zde ve Foldynově hospodě vyslechl básník Petr Bezruč v roce 1892 vyprávění o Maryčce Magdonové, jež byla obviněna z krádeže dříví a 1.11. 1891 odvedena k potrestání na frýdecký zámek. Svůj život pak zmařila 23-letá dívka skokem do rozvodněné Mohelnice v oblasti Řepčonky a pohřbena byla na Pražmě proti kostelu. Ať už to bylo s Maryčkou z Krásné jakkoliv, Bezruč z ní udělal jednu z nejsilnějších postav české poezie. V roce 1897 provozovala na Zlatníku hostinskou a výčepní živnost Anna Koloničná, po ní převzal koncesi v roce 1914 její syn František. V polovině 20.let 20.stol. přestoupila Františkova manželka Terezie k sektě adventistů sedmého dne, každou sobotu trávila mimo domov, a protože František adventisty nenáviděl, začal se opíjet takovým způsobem, že si na ně stěžovali sousedé na Okresním úřadě ve Frýdku. V jejich dopise ze 7.11. 1926 doslova stojí: „V té hospodě nic nedostaně po některé dny, bo gazda nějsu k řeči, bo piju a una je mezi tymi sabatorami a boji se vuřtu do ruky chytnúť. A un spi a nima možné ho obudiť, bo tak jak je hluchy a ještě pijany. A v sobotu mivaju zavřené, nic tam nědostaně, ani pojesť ani vypiť.“ Od 1.1. 1927 až do konce 2.sv. války proto František Koloničný hospodu raději pronajímal. Na Zlatníku se v průběhu let vystřídalo 13 provozovatelů, z nichž poslední Anna Fluksová přestavěla hospodu na svou soukromou chatu.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">První úsek žluté trasy měří 1,5km. Z osady vás značky vyvedou mezi chaty a do lesa, úzkou asfaltkou proti proudu Travenského potoka. Monotónní střední stoupání končí v ostré zatáčce, nad níž visí cedule <b>Klaus (742m)</b>. Zatímco turistická šipka ukazuje 2,5km vpravo po silnici na Plato, sportovce navádí vybledlé ski/cyklo směrovky Beskydské magistrály dozadu a doleva úbočím na Přelač (7km). Na potoce se tady v zatáčce navíc utvořil 2m vysoký vodopád s pravoúhlým spádem zvaný <b>Travenský vodopád</b>.</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Horská silnice pokračuje ve středním stoupání a po chvíli naráží na pruh lesa s výrazně nižšími stromy, odkud se otevírá první výhled. Ten směřuje přes rameno Zimného (1080m) přímo na vrchol Lysé hory (1323m) s vysílačem a vidět je i zadní rameno Malchoru (1219m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Asfaltka si drží jednotný charakter stoupání až po osamělou chatu v lese, u níž značky uhýbají doleva na udusanou šotolinovou svážnici. Asi půlka toho úseku stoupá více ztuha, pak se to však srovná zpátky do středního sklonu. Vysoký lesní porost maří snahu pozorovat okolní krajinu, ovšem krátce před přechodem na další horskou asfaltku se mezi stromy otevírá druhý (poslední) omezený výhled této trasy. V jeho středu spatříte klínek údolí Sihelského potoka s jednou chalupou na stráni, za ní se zvedá neforemná hrouda hory Obidová (832m), částečně zakrývající osadu Vyšní Mohelnice při úpatí Lysé hory. Za ní stojí oblá Okrouhlice (832m) a za ní masiv Těšíňočky (919m). Od vrcholu Obidové doleva se rozkládá část hřebene Gruně s centrální Kozlenou (886m) a dvouvrcholová Smrkovina (957m). V dálce v úrovni nejvyššího bodu Okrouhlice můžete dokonce zahlédnout část hřebene Vsetínských Beskyd s jejich jediným tisícovým vrcholem Vysoká (1024m). A když si dobře stoupnete, za určitých okolností uvidíte i Lysou horu (1323m) a za ní trčící vrchlík Smrku (1276m).</p> <p ALIGN="JUSTIFY">Závěrečná asfaltová rovinka je cca 220m dlouhá a končí v plytkém horském sedle pod Travným (1203m). Plato slouží primárně jako sklad vytěženého dřeva a taky tady najdete zastřešené odpočívadlo. Při kraji zpevněného placu pak stojí rozcestník <b>Plato (860m)</b>, kde vaše žlutá trasa po 4km končí. Nahoru na vrchol Travného vede značka zelená o délce 2,5km + 1km potom půjdete ještě po modré, dolů na Visalaje byste scházeli 2,5km po zelené.</p> </font></div>
Aktuálnost k 02/2020
